Podzimní úvaha

Milí přátelé .

Myslím na vás v tyto krásné dny nastávajícího podzimu a mám  potřebu se s vámi podělit o své myšlenky a pocity.

Náš největší nepřítel je naše mysl, programy, názory, které jsme převzali od rodičů, společnosti.

Největší  soudce, kritik je v naší mysli.

Jak říká Miguel Ruiz, autor Čtyřech dohod,  je to jen na nás, zda budeme snít sen o nebi nebo o pekle.
Své dohody můžeme změnit.

Přestaňme alespoň na chvíli soudit sami sebe /často si toho ani nejsme vědomi, že to děláme neustále/,
přestaňme se snažit být dokonalí, přestaňme se snažit neustále někomu vyhovět, /často svým představám o tom, jací bychom měli být a navíc to nejsou ani naše představy, ale představy našich rodičů, kterým jsme uvěřili/, přestaňme se snažit stále někomu zavděčit, dělat co se sluší a patří. Buďme sami sebou, vnímejme, co my sami, skutečně my sami, ne naše ego, chceme, všímejme si svých pocitů, to je ta nejlepší navigace. Přijímejme se a milujme se takoví jací jsme. A pak se stanou zázraky v našem životě.

Přijetí naší temnoty  je nejdůležitějším krokem v evoluci naší duše.

Světlo i temnota patří k sobě, jeden bez druhého nemůže být. Je to jako nádech a výdech.
Teprve prožití strachu,  prožití bolesti, vyvržení mimo oceán Lásky, kterým jsme, můžeme zažít prožitek Lásky.

Svatava Natarei